Joseph Brentner. A Catalogue of His Works (Brk)

Chronologie života a díla


1676

Hraběnka Alžběta z Hallweilu propouští v Pyšelích z poddanství Johanna Georga Brentnera, jenž se narodil v Lipové v severních Čechách a po sedmnáct sloužil jejímu synovi hraběti Františku Antonínovi (výhostní list).

1684

„Spectabilis ac doctissimus Dominus“ Johann Georg Brentner si v Dobřanech bere za ženu Annu Kateřinu Bittermannovou, dceru místního měšťana (záznam v matrice)

1686

2. září je v Dobřanech pokřtěn jejich prvorozený syn Johann Joseph, umírá po půl roce (záznam v matrice), do roku 1702 se manželům Brentnerovým narodí v Dobřanech dalších deset dětí (seznam skladatelových sourozenců)

1689

3. listopadu je v Dobřanech pokřtěn Johann Joseph Brentner, budoucí skladatel; sám bude přednostně užívat jméno Joseph (záznam v matrice)

1703

Josef Brentner studuje na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci, o rok později následován svým mladším bratrem, jak můžeme usuzovat z jejich členství v tamní latinské kongregaci Zvěstování Panny Marie

1716

V Praze vychází tiskem sbírka dvanácti árií Harmonica duodecatomeria ecclesiastica, op. 1, skladatel ji věnuje svému ochránci rytíři Matyáši Gildeovi z Altbachu (Brk Coll. 1, dedikace)

1717

Sbírku šesti církevních skladeb Offertoria solenniora, op. 2, skladatel dedikuje opatovi premonstrátského kláštera v Teplé Raymundu Willfertovi (Brk Coll. 2, dedikace)

1717

V tomto roce, nebo v roce 1723, Brentner komponuje smuteční moteta na německé texty pro bratrstvo zemřelých v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (Brk Coll. 6)

1717

Mezi skladbami pořízenými pro kapelu hraběte Thuna jejím ředitelem Sebastianem Erhardem se nachází mimo jiné "9 Prentnerische concerten und parthien" a "6 Prentnerische hauthbois concerten" (dokument)

1718

Sbírku dvanácti árií Hymnodia divina, op. 3, skladatel dedikuje Karlu Maxmiliánu hraběti Steinbachovi; dle údaje na jediném, bez titulní strany dochovaném exempláři ji vytiskl Georg Labaun v roce 1718, zatímco dobový opis titulní strany uvádí rok 1719 (Brk Coll. 3)

1718

Brentner komponuje hudbu pro novénu k sv. Terezii z Ávily, pro bosé karmelitky ze Štýrského Hradce ji v Praze u skladatele objednal prior zdejšího karmelitánského kláštera P. Carl Joseph a Sigismundo
(Brk Coll. 7, kronika)

1720

Sbírku šesti instrumentálních skladeb Horae pomeridianae, op. 4, skladatel vydává pravděpodobně ve vlastní režii, žije tehdy na pražské Malé Straně, jak je uvedeno v záhlaví tištěných partů (Brk Coll. 4)

1721

Pražské karmelitky zavádějí po vzoru ostatních klášterů provincie novénu ke sv. Terezii z Ávily (kronika), pravděpodobně rovněž s Brentnerovou hudbou, pro stejnou událost komponuje i pražský skladatel Antonín Reichenauer

1724

Tři antifony ze souboru skladeb pro novénu sv. Terezii z Ávily si jako offertoria či moteta opisuje místní kopista v benediktýnském klášteře v Lambachu, přičemž obsazení skladeb je dle místní zvyklosti obohaceno o trubky a trombony (Brk 35, Brk 43, Brk 44 )

1724

Missa Sanctae Scholasticae opsána místním kopistou v benediktinském opatství Kremsmünster (Brk 3)

1724

V tomto a následujících dvou letech P. Maurus Brunnmayr v benediktinském klášteře Göttweig opisuje Brentnerovy loretánské litanie (Brk 101) a árie (Brk 69, Brk 74, Brk 51). V tamní hudební sbírce se také nacházejí skladatelovy autografy mší a requiem (Brk 1, Brk 2, Brk 4) a možné autografy dvou sólových motet (Brk 64, Brk 80)

1726

V seznamu členů dobřanského literátského bratrstva je Brentner zapsán jako "componista" (dokument)

1727

13. ledna se Brentner jako svědek účastní svatby svého bratra Františka Antonína v Mirošově (záznam v dobřanské matrice)

1728

P. Johannes Jungwirth daruje Johannu Frantzovi, SJ, svému nástupci na místě vedoucího choralistů při katolickém dvorním kostele v Drážďanech, sbírku Brentnerových loretánských litanií (Brk Coll. 8)

1730

Moteto Gloria laus et honor Deo (Brk 33) opsáno místním kopistou v Kremsmünsteru

1730

Snad ke studijním účelům opisuje neznámý kopista partitury instrumentálních pastorel Josepha Brentnera a Thomase Antona Albertiniho (Brk 99)

1734

V Buenos Aires se vyloďuje Juan José (Johann Joseph) Messner, SJ (1703–1768), rodák z Ústí nad Labem, jenž v letech 1730–1733 studoval teologii a matematiku v Praze a od 1739 působil v misii San Javier (Santa Cruz, Bolívie), jenž je jako proslulý hudebník nejpravděpodobnějším kandidátem na zprostředkovatele Brentnerovy hudby do jezuitských misií v Jižní Americe (Brk 28, Brk 31, Brk 32)

1742

28. června brzy ráno tone v Radbuze padoucnicí těžce postižený Joseph Brentner, „juvenis et praeclarus componista“ (údaj v matrice, deníkový zápis)